Farní kostel, dominanta města a důležitá součást městské zástavby již od vzniku samotného města, byl jako většina chrámů směřován kněžištěm k východu, k místům Kristova utrpení. V blízkosti kostela se nacházel nejstarší hřbitov ve městě, který se stal brzy nedostačující pro rozšiřující se město a zvyšující se počet obyvatel. Z toho důvodu byl přemístěn ke kostelu Nejsvětější Trojice. V 17. století byla v těsném sousedství dokončena výstavba věže s renesančním ochozem, která byla až do 20. století městským majetkem. V roce 1844 došlo ke katastrofické události, která předznamenala další opravu věže, tehdy do ní uhodil blesk, který zapálil střechu věže i kostela. Věž dostala novou kupoli a celková výška věže od té doby činí 66 m.