Boromeum v Novém Jičíně bylo vybudováno za podpory místní rodačky Josefíny Kobercové, která se tímto gestem zároveň rozhodla uctít památku svého zesnulého manžela. Péče o sirotky pak byla svěřena do rukou řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Dětský domov sv. Antonína pro chlapce a dětský domov sv. Marie pro dívky, pracovní škola pro dívky a koncesovaná dětská opatrovna zněl jeho původní název. Původně se jednalo o sestavu tří domů, které byly na začátku 20. století přestavěny a navzájem propojeny do jednoho objektu. Zápis z roku 1909 připomíná jeho zakladatelku společně se jmény sester, 47 sirotky a 250 azylovými dětmi. V průběhu 1. světové války však byl objekt využíván jako infekční nemocnice. Po dokončení stavby ve dvacátých letech 20. století opět začal objekt sloužit novojičínským sirotkům. Po druhé světové válce zde krátce byl umístěn dětský domov. Humanitární činnost Boromejských sester byla po roce 1948 ukončena. Nyní se v prostorách bývalého Boromea na ulici Bezručova nachází Domov pro seniory Paprsek.