Dolní brána byla jedním z důležitých fortifikačních prvků městských hradeb. Chránila severní vstup do města, kudy proudily kupecké vozy přijíždějící z Polska a ze Slezska směrem do zemí Koruny české. U brány se od r. 1313 platilo mýto. Uvnitř průjezdu se nacházela místnost pro strážce brány, dále zde byla zbrojnice. R. 1643 byla brána poničena švédskými vojsky. Poté, co brána ztratila koncem 18. století svůj obranný význam, byla pronajímána obchodníkům. Dolní brána střežila severní přístupovou cestu do Nového Jičína, a to až do r. 1842, kdy byla na náklady městské obce zbourána. Uliční komunikace, kterou brána chránila, existuje ve zredukované podobě dodnes.