Rodný dům Eduarda Orla

V tomto domě na ulici dříve zvané Hummelgasse se 5. srpna 1841 v rodině magistrálního kancelisty Johanna Martina Orla a Anny rozené Löfflerové narodil po třech dcerách první syn. Dostal jméno Eduard a všichni čekali, že půjde v otcových šlépějích. Nájemný byt však rodina následně opustila a přestěhovala se do jiného domu na Horním předměstí, kde Eduard Orel prožil své dětství a školní léta. V roce 1861 nastoupil do válečného námořnictva. Společně s ním se Eduard Orel roku 1866 zúčastnil bitvy u ostrova Vissu, kde rakouská flotila pod velením Willhelma von Tegetthoff drtivě porazila italského protivníka. Na lodi S.M.S. Novara se Eduard Orel podílel na převozu těla popraveného císaře Maxmiliána, bratra císaře Františka Josefa I., zpět do vlasti. V letech 1872 – 74 se Eduard Orel zúčastnil rakousko-uherské polární expedice, která objevila nejsevernější souostroví světa – Zemi Františka Josefa. Po svém návratu byl Eduard Orel císařem povýšen do rytířského stavu. Následně byl jmenován zámeckým hejtmanem v Miramare u Terstu. Zde ve své zahradní vile roku 1892 umírá. Za svého života Eduard Orel podporoval rodné město Nový Jičín a jeho dary jsou součástí sbírek novojičínského muzea a školních kabinetů.