Na počátku 20. století se elektřina začala uplatňovat v mnoha odvětvích a tehdejší starosta města Ing. Jakob Ulrich podpořil roku 1910 myšlenku zřízení elektrárny. V dalším roce 8. srpna 1911 dostalo město pro výstavbu elektrárny stavební povolení a zprovozněna byla 8. dubna 1912. Stavební práce na projektu byly svěřeny firmě Czeike a Wondra, technickou část stavby provedla vídeňská společnost Österreichische Siemens-Schubert-Werke. Elektrárna měla výkon 2 x 220 V, produkovala stejnosměrný proud a výrobní zařízení poháněl parní stroj, jehož komín je zachycen na historických fotografiích. Do 30. června 1915 ji ve vlastní režii provozovala zřizovatelská firma a poté, když se ukázala rentabilita podniku, ji do správy město převzalo. Přesto však nestačila pokrýt potřeby městských podniků a vypomáhat ji musela elektrárna umístěna v kloboučnické továrně Johann Hückel´s Söhne. V roce 1925 byla mezi městskou radou v Novém Jičíně a zástupci Moravskoslezských elektráren sjednána dohoda o dodávce elektřiny. Nový projekt přestavby elektrárny přišel na řadu roku 1930. Až do konce 40. let 20. století byla elektrárna v majetku města, následně byla začleněna do národního podniku. Dnes je objekt využíván převážně jako administrativní budova.